Ovocné stromy

Tradice pěstování ovocných stromů a jejich samotné odrůdy jsou kulturním dědictvím, uchovávaným a rozvíjeným po mnoho staletí. Ovocnářství nás učí trpělivosti, nesobeckost, práci pro další generace. Důkazy o ovocnářství přinášejí už řečtí klasici jako Homér či Plinius. Uvádějí existenci odrůd jabloní. Například mezi nejstarší zmíněnou odrůdu jabloně patří "Api", původně pěstované na Peloponésu a do Říma přineseny Appiem Claudiem již ve 4. stol. pnl Odrůdy Api malé a Api hvězdných se přitom v některých zemích Evropy pěstují dodnes. Písemné zmínky o existenci sadů na našem území pocházejí již ze 12. století, ovocné stromy však naši předkové využívali podle archeologických nálezů již v období 5. tisíc let před Kristem.

Zdravotní význam.

O příznivém vlivu ovoce na zdravotní stav lidí není pochybností. Je výrazným doplňkem stravy a zároveň důležitým přírodním zdrojem cenných látek - vitamínů, minerálů, pektinů, vlákniny, cukrů, tuků atd

Estetický a krajinářský význam.

Ovocné stromy se od nepaměti podílejí na spoluvytváření charakteru kulturní krajiny, často jsou propojujícím prvkem volné krajiny a obydlených částí. Tuto funkci plní zejména kmenů tvary (polokmeny, vysokokmeny) jako součást venkovských sadů u domů, ale i ovocné stromořadí, aleje i solitérní stromy v polích či na loukách. I když je hospodářská funkce ovocných alejí u frekventovaných silnic na ústupu, z krajinářského hlediska i jako zdroj potravy pro volně žijící živočichy působí nadále velmi pozitivně. Také extenzivně Kmen sady (ačkoliv nedosahují takové produkce ovoce jako sady moderní, intenzivní) vykazují svůj velký význam nejen z hlediska estetického, ale jsou velmi často díky svému polokultúrnemu prostředí domovem mnoha druhů divokých živočichů a rostlin - nezřídka vzácných a chráněných.

Sady a zahradnictví.

Sady a pěstování ovocných stromů byly po dlouhá staletí pro naše předky důležitým zdrojem obživy, ať už se jednalo o využití ovoce pro vlastní potřebu nebo jako zdroj peněz z prodeje čerstvého nebo zpracovaného ovoce. V dnešní době, kdy jako sladidlo slouží převážně cukr, marmelády a povidla už většinou lidé doma nevyrábějí av obchodě je možné si koupit v průběhu celého roku jablka, banány či třeba ananasy za velmi dostupnou cenu, se zdá, že ovocnářství je možné provozovat jen intenzivně (a tedy jako zaměstnání) a že jiné pěstování ovocných stromů ztrácí smysl. Je to samozřejmě věcí názoru, ale zdání může klamat.

Pomineme moderní intenzivně ovocnářství, které svou chemizaci představuje spíše monokultur krajinu a zatížení životního prostředí rezidui z postřiků a hnojiv, jako zdroj biodiverzity v zemi, poskytovaly sady v minulosti vždy životní podmínky pro rozmanité druhy rostlin a živočichů. I proto má smysl zakládat tzv extenzivně sady a pěstovat ovocné stromy tradičním způsobem, ověřeným po mnohé generace.